Lyra/Vega
Lyra je souhvězdí na severní nebeské obloze. Je známé už od starověku, neboť patří mezi 48 antických souhvězdí, která popsal římský astronom Klaudios Ptolemaios. Je i jedním z 88 souhvězdí moderní astronomie. Sousedí se souhvězdími Draka, Herkula, Labutě a Lištičky. V pořadí velikosti je 52. I přes svoji menší velikost je na obloze snadno rozpoznatelná, díky nejjasnější hvězdě s názvem Vega, která je zároveň pátou nejjasnější hvězdou noční oblohy. V České republice není Vega ani Lyra cirkumpolární.
Vega je typická hvězda hlavní posloupnosti. Jde o nejjasnější hvězdu souhvězdí Lyry, která je zároveň pátou nejjasnější hvězdou na noční obloze.
Vega tvoří spolu s nejjasnějšími hvězdami souhvězdí Labutě a Orla tzv. letní trojúhelník. Díky precesi zemské osy se kolem roku 14 000 dostane do blízkosti severního nebeského pólu a nahradí tak pro účely orientace dnešní Polárku.
Vzhledem k tomu, že její hvězdná velikost je blízká hodnotě 0m, byla v 18. století používána jako kalibrační hvězda pro nastavování stupnice hvězdných velikostí, což již dnes neplatí. Protože však má velice ploché spektrum v oblasti viditelného a blízkého infračerveného záření, stále standardem pro stanovování tzv. barevného indexu v systému UBVGRI, kde všechny rozdíly jsou nastaveny na nulovou hodnotu.
Vega je stářím kolem 300 miliónů let poměrně mladá hvězda. Již delší dobu se ví, že je obklopena protoplanetárním diskem. V roce 2003 vypočítali britští astronomové, že se vlastnosti protoplanetárního disku dají nejlépe vysvětlit planetou, která se podobá Neptunu. Protoplanetární disk je zploštělý oblak prachu a plynu ve vesmíru, který rotuje kolem vznikající hvězdy anebo kolem právě zformované hvězdy. V disku se v průběhu miliónů let postupně začínají shlukovat a vzájemně srážet drobné částice, což vede ke vzniku menších těles působících na sebe stále silnější gravitací – tzv. planetesimál. Z nich se pak vzájemnými srážkami formují protoplanety a později vlastní planety.
Z protoplanetárního disku vznikla pravděpodobně i sluneční soustava před více jak 4,6 miliardami let.